PŘI TVORBĚ VLASTNÍ PŘÍPRAVY 

(je nutné uvést věkovou kategorii dětí, pro kterou jednotlivé činnosti připravujeme)

    Musím respektovat především tyto skutečnosti: 

    1)   JAKÝ ÚKOL CHCI S DĚTMI SPLNIT, JAKÉ CÍLE SI STANOVÍM =

           - kam chce pedagog s dětmi dojít 

           - čeho chce s dětmi dosáhnout

    2)   JAKÝ JE OBSAH ČINNOSTÍ, KTERÝMI DOJDU KE MNOU STANOVENÝM CÍLŮM 

    3)   JAKÝM ZPŮSOBEM BUDU TYTO ČINNOSTI PROVÁDĚT, ABYCH K CÍLŮM DOŠEL: 

           - metodický postup = jak přesně budu postupovat

           - motivace = nabuzení dětí pro danou činnost

           - kde - venku, tělocvična, třída... 

    4)   CO UDĚLAT PRO TO, ABY PRO DĚTI TYTO ČINNOSTI BYLY: 

    5)   NUTNÉ JE PROVÁDĚT DIAGNOSTIKU TŘÍDY 

           - vědět, co již umí

           - znají

           - dovedou

           - individuální zvláštnosti = (zda jde o děti nadané, méně nadané, děti se specifickými potřebami, 

              různě handicapované apod.)  

    6)   ZPŮSOB REALIZACE VÝUKY / FORMA

            - frontální  = pracuje celá třída

            - skupinová = třídu rozdělím do skupinek

            - individuální = dítě pracuje samostatně...

    7)   ZÁVĚR

    8)   SEBEREFLEXE VLASTNÍ ČINNOSTI / PRÁCE / = SEBEHODNOCENÍ

MYŠLENKOVÁ MAPA

• před tím, než začnu pracovat na přípravě určitého tématu, si mohu myšlenky seřadit do myšlenkové mapy
• jak na to?

   PRÁCE S MYŠLENKOVOU MAPOU

   - při zvolení základního tématu lze soustřeďovat kolem tématu různorodou nabídku témat a činností

   - nejběžněji bývá  způsob vytvoření tzv. myšlenkové mapy (dovoluje se "rozletět", ale také se "udržet v rozumných mezích")

   - mapa je přehledná, ukazuje:

             - zda je celek srozumitelný a má rozumný obsah

             - vnitřní propojení (právě přirozené vazby a souvislosti jsou pro děti důležité), je stále otevřená

   - tvořit tak může nejen učitelka, ale i děti

   - některá "okénka" budou obsažnější (a tedy větší), jiná naopak stručnější

   - je dobře, pokud některá "okénka" v mapě zůstanou pro začátek prázdná

   - mohou být doplněna až podle okolností

• vytvořit různé podoby myšlenkové mapy a pracovat s ní flexibilně a kreativně

JAK PRACOVAT S TAKOVOU MYŠLENKOVOU BOUŘÍ

• můžeme je zaznamenávat a použít ve svých plánech?

- odpověď je snadná

- RVP PV neurčuje pevnou strukturu třídního plánu, ale předpokládá, že třídní plán učitele je pracovním materiálem,                           který se průběžně a operativně mění, doplňuje

TŘÍDNÍ PLÁN

• si má každý učitel připravovat v podobě, která mu vyhovuje
• avšak musí počítat s kolegyní/kolegou, se kterou/kterým spolupracuje ve třídě
• při společném plánování třídního programu mohou využít RVP PV

JAK TO VYPADÁ V PRAXI?

• téma, které jsme si zvolili v nás evokuje mnoho dalších podtémat, činností atd.
• ty si zaznamenáváme a hledáme ještě další možnosti, které se k tématu hodí

JAKO PŘÍKLAD ZVOLÍME "SNĚHOVÉ VLOČKY"

• název je heslovitý, může mít i jinou podobu (např. činnostního charakteru)
• pak bude z názvu patrné co se děje či bude dít ("Z nebe padají sněhové vločky" apod.)
• a teď nastává okamžik, kdy si zaznamenáváme, co se nám "bouří" v hlavě, co nás napadá - zaznamenáváme vše, co nás napadne

1. ZÁZNAM VŠEHO, CO NÁS NAPADNE

• v této fázi si už můžeme dělat představu o jednotlivých činnostech, metodikách

                 - vyrábíme vločky - jak může vypadat (kreslení, zapouštění barev, vystřihování)

                 - tanec vloček - jak asi tančí (prostěradla)

3. TAKOVÉ PLÁNY KE ZVOLENÉMU TÉMATU JSOU MNOHDY SROZUMITELNÉ POUZE TOMU, KDO JE                            ZPRACOVAL

PRO UČITELE JE TO PROCES:

• ujasnění myšlenek
• vyškrtání zbytečného nebo doplnění důležitého
• ostatně dotvářet a doplňovat můžeme i během samotné realizace tématu, ale jakýsi plán činností a příležitostí bychom určitě měli mít již předem

NAŠE NOVINKY: